Impulzem k založení značky, která stála u zrodu moderní městské mobility, byla jedna neuznaná reklamace. Kola a pak i motorky a auta z dílen Laurin & Klement se staly hitem, kterým tito dva vizionáři v českých zemích odstartovali éru chytrých inovací, praktických řešení, dostupné osobní dopravy i hrdosti na původní českou značku.

Jméno značky tvoří zákazník

Václav Klement byl vyučeným knihovníkem. Miloval jízdu na kole a svůj bicykl si pořídil i přesto, že cena kol se tehdy pohybovala v úrovní poloviny jeho ročního platu. Právě díky kolu se mu přihodila událost, která se stala prvním impulzem k vybudování vlastní značky: Jezdil na německém kole Germania, které bylo dosti poruchové, a proto se rozhodl nenechat to být. Napsal do ústecké kanceláře prodejce reklamaci, samozřejmě v češtině. Dostalo se mu odpovědi, že reklamace musí být napsána ve „srozumitelném jazyce“.  

To už bylo na vlastence Klementa moc a rozhodl se jít vlastní cestou. Spojil se se zámečníkem Václavem Laurinem a u Mladé Boleslavi založili malou továrnu na výrobu českých bicyklů Slavia. Zařekli se, že svůj byznys postaví nejen na kvalitě kol, ale také na něčem, čemu bychom dnes říkali prozákaznický přístup: Nejenže vyráběli různé typy kol bicykly včetně dámských a dětských, ale také od začátku poskytovali dvouletou záruku a spustili i revoluční prodej na splátky bez navýšení.

ŠKODA AUTO: Bicykl Slavia
Bicykl Slavia

Zhmotněná vize dostupné osobní dopravy

Došlo k ideálnímu partnerství: Klement byl neuvěřitelně kreativní obchodník a Laurin zase technický vizionář, který vše promýšlel do posledního detailu. Oba se doplňovali a ve svých projektech se dívali daleko do budoucnosti. Jejich sen byl poháněn touhou umožnit lidem přemísťovat se rychle, efektivně a pohodlně. Není divu, že už roku 1899 spatřilo světlo světa první motorové kolo L&K. Díky motoru v rámu, a náhonu na zadní kolo bylo oproti předchůdcům výrazně lépe ovladatelné.  

Dnes typická konstrukce motocyklu byla tehdy novinkou a pokrokář Klement se nemýlil – motocykly měly budoucnost. Úspěch měly nejprve v Německu a v Anglii a na mezinárodních závodech. Pak si k nim našli cestu další zákazníci a během prvních pět let bylo pordáno 2000 kusů. Továrníci začali pokukovat po další metě. Byl jí automobil Laurin & Klement Typ A, sice pouze dvoumístný, ale zato se za bezkonkurenční cenu 3600 korun. (Pro představu asi dva roční platy kvalifikovaného dělníka nebo polovina ročního platu ředitele školy).

Oba vizionáři ale věděli, že úspěch automobilů je i v možnosti využití ke komerčním účelům a hromadné dopravě. V době, kdy byl motorový vůz spíše luxusem pro vyvolené, zkonstruovali první omnibus, který od roku 1908 vozil Pražany na lince z Malostranského náměstí přes Nerudovu ulici na Pohořelec. Stáli tak u počátků moderní hromadné dopravy.

Automobilka s vlastní elektrárnou i počítačem

I samotná líheň jejich nápadů v Mladé Boleslavi jako by si půjčovala některé technologie z budoucnosti: Díky čtyřem vlastním elektrárnám byla energeticky soběstačná, disponovala špičkovými laboratořemi a také elektrickým počítačem s děrnými štítky, s výstupem na psací stroj, díky němuž bylo možné velmi rychle vyhodnocovat a optimálně kontrolovat stav produkce.

První světovou válku společnost ustála (i díky výrobě kvalitních zemědělských strojů) dobře, ale v roce 1924 přišla jiná rána – požár, který zachvátil velkou část technologického vybavení. Na obnovení byla potřeba spousta peněz, takže už nezbylo na vybudování linky pro velkosériovou výrobu. Konkurenceschopnost podniku udržela fúze s plzeňskými Škodovými závody, která přinesla nové technologie i chytré nápady.  

Odrazovým můstkem k budoucnosti automobilky i motorismu jako běžné součásti našich životů se stala ŠKODA POPULAR. Byla služebním vozem v Baťových závodech, v úpravě s lyžemi místo předních kol zásobovala horské boudy ve Špindlerově Mlýně a díky své spolehlivosti stála i u zrodu u nás velmi zakořeněného cestování autem na dovolenou. Za jeho volant stále častěji usedaly i ženy a stal se luxusnější alternativou dopravy po městě.

ŠKODA POPULAR
ŠKODA POPULAR

Mobilita dnes: Napříč městem bez prostojů

Stejně jako v dobách Laurina s Klementem, ani dnes nestačí jen vyrábět, ale také umět vycítit, co lidé chtějí a potřebují. Dnešním vizionářům v oblasti mobility je jasné, že pouze „nasednout a jet“ přestává stačit. Doprava ve velkém městě je často závislá na nepředvídatelných situacích a možností je tolik, že může být problém „jen tak z hlavy“ vymyslet tu správnou. Právě Citymove navazuje na linii „zákaznické spokojenosti“ na prvním místě a uplatnění nejmodernějších technologií v běžném životě.