Praha je z pohledu řidiče jedním z nejhlídanějších měst ve střední Evropě. Pokud projedete metropolí od severu k jihu, vaše auto zaznamenají desítky objektivů. Doby, kdy měření rychlosti zajišťoval pouze policista s ručním radarem schovaný za keřem, jsou dávno pryč. Dnešní Praze vládne plně automatizovaný systém kamer a senzorů. Největší strach mají řidiči z takzvaných úsekových radarů, které lemují Jižní spojku, Městský okruh a samozřejmě všechny tunely. Kolem těchto zařízení koluje spousta mýtů – například, že v noci nevidí, nebo že stačí před koncem úseku prudce zabrzdit. Jaká je technická realita a jak tyto systémy v roce 2026 doopravdy fungují?

1. Úsekové měření (Section Control): Matematika, kterou neoklamete

Úsekový radar nefunguje tak, že by vám změřil okamžitou rychlost ve chvíli, kdy projedete kolem kamery. Funguje na principu výpočtu průměrné rychlosti za pomoci přesného času a známé vzdálenosti.

Jak to probíhá technicky?

  1. Vjezdová kamera: Na začátku měřeného úseku infrakamera s funkcí ANPR (automatické rozpoznávání registračních značek) vyfotí vaše auto a zaznamená přesný čas vjezdu s přesností na milisekundy.
  2. Výjezdová kamera: Na konci úseku (který může být dlouhý stovky metrů i několik kilometrů) druhá kamera udělá přesně to samé – zaznamená SPZ a čas výjezdu.
  3. Výpočet: Systém zná přesnou délku úseku. Pomocí jednoduchého vzorce ($v = s / t$) spočítá vaši průměrnou rychlost. Pokud je vyšší než povolený limit (po odečtení zákonné tolerance 3 km/h do rychlosti 100 km/h), systém data automaticky zabalí a odešle městské policii.

Mýtus: „Pojedu 120 km/h a těsně před výjezdovou kamerou zabrzdím na padesátku, tím radar ošálím.“

Realita: Pokud pojedete většinu úseku výrazně nad limit, krátké zabrzdění na konci vaši průměrnou rychlost nesrazí dostatečně nízkou. Abyste průměr srovnali, museli byste uprostřed tunelu téměř zastavit, což je extrémně nebezpečné a zakázané. Navíc, moderní pražské systémy jsou často rozděleny na několik menších podúseků za sebou, takže vás změří hned několikrát.

2. Stacionární radary: Okamžitý záblesk reality

Na rozdíl od úsekových radarů měří stacionární radary rychlost v jednom konkrétním bodě. V Praze se často kombinují s hlídáním průjezdu na červenou na velkých křižovatkách.

Tyto radary fungují buď na bázi indukčních smyček (piezoelektrických senzorů) zařezaných přímo v asfaltu silnice (auto přejede přes dva senzory kousek za sebou a systém spočítá časový rozdíl), nebo na bázi moderních laserových a radarových snímačů (LIDAR/Dopplerův jev), které dokážou sledovat rychlost auta už desítky metrů před samotným radarem a to v několika pruzích zároveň.

3. Informativní radary: Ukazatele s výchovným efektem

To jsou ty tabule, které vám na vjezdu do obcí nebo u škol ukážou svítící nápis „ZPOMAL“ doprovázený vaší rychlostí a případně mračícím se smajlíkem.

Tato zařízení primárně nejsou propojena se systémem městské policie a neslouží k rozesílání pokut. Jejich účel je psychologický a statistický (sbírají data o hustotě a rychlosti provozu pro plánování dopravy). Pozor však – v některých městech je kousek za tímto informativním panelem schovaný skutečný ostrý radar.

Jak se mění rychlost v pražských tunelech?

Pražské tunely (Blanka, Strahovský tunel, Mrázovka) mají jednu specifickou vlastnost – využívají systém proměnlivého dopravního značení (PDZ). Světelné tabule nad pruhy mohou standardní rychlost 70 km/h nebo 80 km/h kdykoliv snížit na 50 km/h (např. kvůli koloně, nehodě, údržbě nebo vysoké koncentraci smogu).

Úsekové radary v tunelech jsou s těmito světelnými tabulemi plně propojeny. Pokud se na tabuli rozsvítí padesátka, radar okamžitě mění své nastavení a od té sekundy penalizuje každého, kdo jede průměrně více než 50 km/h.

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

1. Jaká je tolerance pražských radarů?

Podle české legislativy platí standardní tolerance měřicích zařízení. U rychlostí do 100 km/h je to 3 km/h. Pokud jedete v tunelu, kde je povoleno 70 km/h, radar vás začne procesovat až od reálné rychlosti 74 km/h včetně.

2. Vidí úsekové kamery registrační značku motorky?

Úsekové a stacionární radary v Praze fotí vozidla primárně zepředu, aby byl v případě správního řízení identifikovatelný i řidič. Vzhledem k tomu, že motorky mají registrační značku pouze vzadu, přední kamery ji nezachytí. Nicméně moderní systémy v tunelech mají i zadní kamery, které snímají odjíždějící vozidla, takže motorkáři rozhodně nejsou imunní.

3. Fungují úseková měření i v noci, když není vidět?

Ano, stoprocentně. Kamery nepoužívají klasický bílý blesk, který by řidiče oslepil. Využívají neviditelné infračervené světlo (IR přísvit). Fotografie je sice černobílá, ale pro software je perfektně ostrá a čitelná za jakékoliv tmy či deště.

4. Co se stane, když v měřeném úseku přejedu z jednoho pruhu do druhého?

Moderní úseková měření v Praze monitorují všechny jízdní pruhy současně. Systém dokáže spárovat vjezd z pravého pruhu s výjezdem v levém pruhu. Přejíždění z pruhu do pruhu vás před pokutou nezachrání.

5. Komu přijde pokuta z radaru, když auto někomu půjčím?

Výzva k zaplacení určené částky (tzv. "pokuta za rychlost") chodí vždy provozovateli vozidla (majiteli napsanému v technickém průkazu). Provozovatel je ze zákona povinen zajistit, aby vozidlo dodržovalo předpisy. Pokud auto půjčíte kamarádovi, úřad to nezajímá – pokutu musíte zaplatit vy, nebo složitě dokazovat identitu řidiče ve správním řízení.

Nejlepším receptem na pražské radary je jednoduše dodržovat předpisy, sledovat proměnlivé značení nad vozovkou a nikam nespěchat. Plynulá jízda bez zbytečného brzdění a akcelerace je nejbezpečnější a zároveň nejúspornější.