V Praze najdeme tři lanové dráhy. Jedna se inspirovala Paříží, druhá je vlastně hotelovým výtahem a třetí nabízí výhled na koně Převalského. Praha byla ale také domovem prvního eskalátoru u nás a brzy se zase dočkáme jedné z nejmodernějších evropských kabinek. Pojďte se svézt do pražských kopců s námi.

Lanová dráha na Petřín

Není jediná, ale rozhodně je nejznámější. Poprvé vyrazila roku 1891 jako součást Jubilejní zemské výstavy. Spolu s Petřínskou rozhlednou se inspirovala Paříží. Na počátku byl zájezd Klubu českých turistů do francouzské metropole a nadšení pokrokovým městem, které spustilo lobby za výstavbu něčeho podobného i u nás. Po návratu turisté záhy předložili městu návrh a přispěli k založení akciové společnosti, která výstavbu organizovala.

Lanovka na Petřín jezdí dodnes – zastavila ji jen první světová válka a podruhé v roce 1969 eroze půdy, která podemlela trať a představovala nebezpečí pro pasažéry. Znovu se lanovka rozběhla až po rekonstrukci, v roce 1985. Zajímavostí je, že zde dodnes slouží poctivé strojní vybavení i brzdný systém z první rekonstrukce roku 1932. Zůstal zde i původní strojový pohon - slouží jako záložní zdroj pro případ poruchy.

Jak se svézt: Dnes je petřínská lanovka součástí sítě Pražské integrované dopravy, což znamená rychlou cestu na vrchol bez nutnosti šlapání po svých, ale i zážitek pro turisty za pár korun – platí tady běžné cestovní doklady včetně SMS jízdenky. Lanovka je tedy součástí třeba i plánování tras v aplikaci Citymove.

Lanová drahá na Petřín vyjíždí z Újezdu.

Lanová dráha hotelu NH Prague City na Smíchově

Ikonický červený vagónek byl uveden do provozu roku 1996 a za 22 let svého provozu přepravil přes 15 milionů pasažérů, převážně hotelových hostů, ale také turistů nebo Pražanů do hotelové zahradní restaurace s krásným výhledem na město nebo do parku Mrázovka. Zajímavostí této dráhy je mimo jiné to, že je z ní po cestě vidět legendární vila Karla Gotta.

Koncem roku 2017 červená kabinka překročila hranici své životnosti – najezdila přes čtyři miliony jízd, a urazila celkem přes půl milionu kilometrů. A to už je zasloužený důchod. Začátkem roku 2018 ji tak nahradil nový systém, takzvaný šikmý výtah švýcarské výroby. Moderní stříbrnou kabinkou pohybují čtyři lana za pomoci závaží o hmotnosti půldruhé tuny. Novinkou je také displej, na kterém mohou nedočkaví pasažéři sledovat polohu kabiny na dráze.

Jak se svézt: Jízda lanovkou je v obou směrech zcela zdarma. Stačí tedy vejít do vstupní haly hotelu NH Prague a pokračovat vpravo za recepcí k nástupním dveřím. Pokud byste si nevěděli rady, stačí se zeptat ochotného personálu na recepci.

Lanová dráha NH Prague City hotelu je zcela zdarma.

Lanová dráha v Zoo Praha

Tato lanovka byla součástí velkého plánu, který měl zahrnovat další dvě dráhy – jednu s trasou po obvodu zoo a druhou, která měla spojovat zahradu s Výstavištěm Holešovice, tehdejším Parkem kultury a oddechu. Postavena byla roku 1977 jako jediná ze součástí tohoto projektu a bohužel se hned v začátcích začala potýkat s technickými problémy a po roce provozu byla zastavena.

Vozit návštěvníky zoologické zahrady začala znovu až v roce 1981, kdy ji pod svá křídla vzal Dopravní podnik hl. m. Prahy. Jde o nejkratší sedačkovou lanovku na území České republiky a zároveň jedinou dráhou tohoto typu v Praze. Barevné „židličky“ jsou jednomístné, ale povolena je jízda s dítětem do šesti let na klíně. Poměrně překvapivá může být kapacita přepravy – 720 osob za hodinu.  

Jak se svézt: Ačkoli je vlastníkem dráhy dopravní podnik, lanovka není součástí PID. Cena za svezení je ale ještě levnější – jízdenka stojí 25 korun a lze ji zakoupit snadno, pomocí automatu na mince u horní a dolní stanice. Na rozdíl od předchozích lanovek je vurčitých termínech mimo provoz (jízdní řád je k dispozici zde na webu DP).

Sedačková lanovka v pražské ZOO.

Z historie: Lanovka na vodu i první český eskalátor  

Konec 19. století byl obdobím, které přálo nejrůznějším technologickým vymoženostem. Pozemní lanové dráhy byly novinkou s příslibem budoucnosti městské dopravy a kopcovitá Praha si o ně přímo říkala. Ve stejném roce jako lanovka na Petřín vznikla i lanová dráha na Letné. Fungovala původně na přečerpávacím principu a později byla Františkem Křižíkem elektrifikována. Zdejší kopec ale patrně ani za časů korzetů a střevíců na podpatku nezdolatelnou překážkou, protože dráha už roku 1916 ukončila svůj provoz pro malý zájem.  

Letenský vrch ale techniky nepřestal lákat a první republika přinesla další atrakci – pohyblivé schody. Nejstarším eskalátorem na našem území se cestující mohli od vyvézt za 50 haléřů. Ve švech praskal především při fotbalových zápasech – na Letenské pláni totiž tehdy byli „doma“ fotbalisté Slavie, Sparty i německého klubu DFC. Eskalátor svezl poslední pasažéry roku 1935, ale v provozu ho můžeme spatřit dodnes – zahrál si v kultovním filmu Muži v ofsajdu. Horní stanici lanovky i eskalátoru dnes připomíná nová vyhlídka na Prahu pod zahradní restaurací Letenský Zámeček.

Velké plány: Lanovka z Podbaby do Bohnic

Neotřelé řešení moderní kabinové lanovky by mělo vyřešit problematické dopravní spojení na severu Prahy. Posledním místem, kde lze přejít z jednoho břehu na druhý, je lávka ze Stromovky do Troji. Dál už to jde jen přívozem, který z Podbaby do Podhoří jezdí sice celoročně, ale dál už musíme po svých a pěkně do kopce. Plánovaná lanovka bude spojovat Podbabu, Troju (kde bude mezistanice) a Bohnice a stavět by se měla začít v roce 2023.

Na laně s pěti podpěrami bude kroužit celkem 17 klimatizovaných kabin se sedadly. Lanovka bude vybudována především s ohledem na praktičnost – kromě spojení pro obyvatele protilehlých břehů bude sloužit i pro návštěvníky zoo a na letní sezónu se počítá s nasazením kabin, speciálně upravených pro přepravu jízdních kol. Lanovka bude integrována do systému PID.  

Díky modernímu designu kabin s panoramatickým výhledem je ale i příslibem další pražské turistické atrakce. Praha se tak zařadí k městům, jako je portugalské Porto nebo třeba rakouský Innsbruck, jejichž lanové dráhy znamenají neotřelý zážitek i možnost vyrazit z města na výlet do přírody.