Proč to děláme? Snažíme se snad očima „lépe slyšet“?
Odpověď leží v tom, jak náš mozek zpracovává podněty. Při složitých manévrech, jako je podélné parkování v úzké uličce, potřebuje mozek veškerou dostupnou kapacitu soustředit na prostorovou orientaci a odhad vzdálenosti. Hlasitá hudba nebo mluvené slovo představují vizuálně-akustickou zátěž, která může zpomalit naše reakce a narušit periferii vnímání. Ztlumením rádia zkrátka uvolníme mozkem využívanou „RAM paměť“ a získáme maximální koncentraci.
Lidský mozek má omezenou kapacitu takzvané kognitivní kontroly. Pokud po smyslech požadujeme současně zpracování složitého vizuálního úkolu (odhad centimetrů od obrubníku a cizího nárazníku) a náročného auditivního podnětu (text písničky nebo rozhovor v moderovaném pořadu), dochází k takzvanému kognitivnímu překrytí. Zvukové podněty pak fungují jako šum, který prodlužuje reakční dobu řidiče až o cenné desetiny sekundy.
V městském prostředí, jako je Praha, se tento efekt ještě násobí. Řidič totiž neřeší pouze samotné auto, ale i okolní ruch: chodce vystupující z chodníku, kolemjeloucí cyklisty na sdílených kolech nebo auta těsně jedoucí za ním. Vypnutí rádia je tak zcela přirozeným obranným reflexem nášho nervového systému, který se snaží eliminovat riziko drobné, ale drahé kolize.
Jak z parkování odstranit další stres?
Hluk z rádia je jen jedním z faktorů, které nás za volantem rozptylují. Tím největším bývá často samotný stres z toho, zda na místě vůbec smíme stát a na jak dlouho. Když musíte při zaparkování v jednosměrce hlídat provoz, hledat parkovací automat a luštit dodatkové tabulky pod značkou, hladina kortizolu stoupá.
S aplikací Citymove máte tuhle část manévru vyřešenou ještě předtím, než vypnete motor. V aplikaci na jeden klik zjistíte, v jaké zóně stojíte, kolik stojí hodina stání a platbu vyřídíte přímo ze sedadla řidiče. Nemusíte nikde pobíhat ani hledat drobné – rádio tak ztlumíte jen na těch pár vteřin, než auto dostanete perfektně k obrubníku.
