Obecní dům a sousední hotel Paříž, Fantova budova Hlavního nádraží, Průmyslový palác, Topičův dům na Národní třídě, palác U Nováků ve Vodičkově ulici, nebo třeba Bílkova vila…to jsou pražské secesní památky, které známe asi všichni. Kolem jiných ale možná chodíme, aniž bychom si je dobře prohlédli. Koukáme do země, po obchodech nebo do mobilu a zapomínáme obdivovat fasády – třeba ty, které tvoří nedílnou součást Václavského náměstí. My dnes ale začneme v architektonicky pestré oblasti smíchovských Malvazinek…
Vila Helenka
Smíchovská ulice Na Václavce se secesními památkami jenom hemží a stojí za to si ji v klidu projít celou. Dominuje jí čistě secesní skvost, vila stavitele Aloise Kordy, která je vlastně takovým velmi zdobným „vzorníkem“ jeho umění: Stavbě vévodí monumentální nárožní věž s plochou střechou s výstředními kruhovými okny a bohatými nástěnnými malbami, které jako by vypadly z plakátu od Alfonse Muchy. Dříve chátrající vila byla nedávno nákladně opravena a dnes už opět můžeme obdivovat její původní barevnost, která jako by neustále odrážela paprsky Slunce – není divu, to je totiž v podobě slunečních hodin jednou z dominant fasády. Více o vile Helence si můžete přečíst v tomto článku na Wikipedii. Zajímavostí také je, že vila je (zatím) na prodej – díky článku realitního zprostředkovatele tak můžeme nahlédnout i do jejích zmodernizovaných interiérů.
Dostupnost: Na Václavce 30, Praha 5. Nejbližší stanice Václavka (autobus) nebo Radlická (metro, tram). Fialové zóny v okolí vyjdou na příjemných 20 Kč/hod.
Tip: Když už tady budete, projděte si i sousední ulici U Nikolajky. I zde najdete mnoho secesních památek v čele s vilou U Bednářů (U Nikolajky 31), kterou postavil rovněž Alois Korda – také v secesním, ale mnohem umírněnějším stylu. Dnes je vila rovněž po citlivé rekonstrukci.
Hotel Imperial
Je jednou ze secesních památek, kterou můžeme do sytosti obdivovat i zevnitř. Zatímco zvenčí disponuje spíše jednoduchou fasádou, připomínající secesní budovy v New Yorku, uvnitř najdete přehlídku ornamentální výzdoby ve stylu art deco: Bohatě zdobené keramické obklady připomínají orientální architekturu. Do Café Imperial si můžete zajít třeba na snídani nebo brunch za velmi rozumnou cenu. Zajímavostí je, že budova Imperialu má kořeny už ve 14. století – v článku na webu hotelu si můžete přečíst celou její historii.
Dostupnost: Na poříčí 15, Praha 1. Nejbližší zastávka Masarykovo nádraží (tram) nebo Náměstí Republiky (metro, tram). Parkování v okolních fialových zónách vyjde na 60 Kč/hod. Od vily Helenka se sem dostanete metrem C z Radlické na Náměstí Republiky.
Hotel Evropa
Od hotelu Imperial sem snadno dojdete pěšky a okořeníte si tak procházku po centru hned několika secesními památkami. (Cestou si nezapomeňte prohlédnout další secesní hotely – Palace v Jindřišské a Central v Hybernské ulici). Původně novorenesanční budova hotelu Evropa na Václavském náměstí byla do impozantního secesního stylu přestavěna roku 1905. Za první republiky ji koupil slavný restauratér Karel Šroubek, po němž hotel dostal i jméno. Vyhlášený podnik navštěvovaly celebrity té doby a své první a jediné autorské čtení zde pořádal Franz Kafka.
Po znárodnění roku 1951 byl hotel přejmenován na „Evropu“. Začal pomalu chátrat a později také přestal vyhovovat zvyšujícím se standardům luxusních hotelů. O tom, jak vypadal tehdejší „luxus“, si můžete udělat obrázek zhlédnutím tohoto článku na webu Prahy neznámé, který autor napsal po prohlídce hotelu ještě před jeho rekonstrukcí. Ta stále probíhá a její součástí je nová budova ve vnitrobloku. Po jejím dokončení by měl hotel patřit do sítě Mariott, ponese pět hvězdiček a měl by se pyšnit třeba panoramatickou restaurací.
Dostupnost: Václavské náměstí 25, Praha 1. Nejbližší zastávka Můstek/Václavské náměstí (metro, tram). Parkování na náměstí vyjde ve fialové zóně na 60 Kč/hod.
Tip: Hned vedle hotelu Evropa si nezapomeňte prohlédnout další secesní skvost – úzký hotel Meran. Uvnitř je hotel po rekonstrukci, má jednoduché zařízení a nabízí pobyt v unikátní lokalitě za rozumnou cenu. Pokud jedete do Prahy na víkend, stojí tento hotel za zvážení.
Šalounova vila
Vila a ateliér sochaře, která navrhl třeba pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, působí velmi impozantním, až mýtickým dojmem, odrážejícím proudy symbolismu a spiritualismu. Zvlášť v kontrastu s výše zmíněnou Helenkou je ukázkou skutečnosti, jak pestrou škálou stylů a přístupů secese představovala. Doba počátku století byla také obdobím rozmachu magie a okultismu, spojených třeba s osobnostmi jako Emma Destinnová nebo Josef Váchal. Právě tito a další význační umělci té doby se u Šalouna často scházeli. Více o vile a ateliéru (včetně fotek interiéru) si můžete přečíst v tomto článku.
Dostupnost: Slovenská 4, Praha 2. Nejbližší zastávka Krymská (tram, bus) nebo Náměstí Míru (metro). Z václavského náměstí (Muzeum) jste u vily za 20 minut tramvají. Fialové zóny v okolí vyjdou na 30 Kč/hod.
Libeňská sokolovna
Secese se časově překrývala s obdobím národního uvědomění a rozmachu hodnot jako je individualismus a s ním spojená péče o tělo i mysl. I proto najdeme tolik budov secesních lázní nebo třeba sokoloven. Jednou z těch, které stojí za vidění, je ta libeňská. Jejím autorem je architekt Emil Králíček, který postavil i v těsném sousedství stojící kostel sv. Vojtěcha. Sokolovna sloužila tělovýchovnému účelu i za dob socialismu, po revoluci byla navrácena Sokolu, který provedl rozsáhlou rekonstrukci. Kromě prohlídky zvenčí si sem tedy můžete jít i zacvičit nebo si pronajmout sál třeba na volejbal s kamarády.
Dostupnost: Zenklova 37, Praha 8. Nejbližší zastávka Libeňský zámek (tram, bus) a metro Palmovka. Pokud jedete od Šalounovy vily z Vinohrad, nejlepším spojem bude tramvaj č. 10 ze zastávky Šumavská. Parkování ve fialové zóně zde vyjde na 40 Kč/hod.
Kostel sv. Václava v Bohnicích
Církevních památek v secesním slohu nenajdeme v Praze mnoho. Vedle chrámu sv. Anny na Žižkově a zmíněného dřevěného kostela sv. Vojtěcha, je to poměrně impozantní kostel v areálu psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Vznikl podle návrhu Václava Roštlapila, autora Strakovy akademie. Po roce 1948 část areálu léčebny (včetně kostela) sloužila jako kasárna a stanoviště protivzdušné obrany. Pro ilustraci, jak to tehdy chodilo – vyobrazení svatí na kostelních oknech posloužili jako terče pro vojáky. Dnes je kostel po renovaci a slouží původnímu účelu, konkrétně pro bohoslužby hned několika křesťanských církví. Více o kostelu najdete třeba na Wikipedii.
Dostupnost: Ústavní 91, Praha 8 (přímo za hlavním vchodem). Nejbližší zastávka autobusu je přímo v areálu (Nemocnice Bohnice – Ředitelství) dále v okolí: Řepínská, Katovická a Libeňská (bus). Z Libně se sem nejlépe dostanete tramvají na zastávku Kobylisy a pak autobusem přímo do areálu nemocnice. Parkování v okolí areálu je zdarma.
Tip: V aplikaci Citymove si můžete koupit celodenní jízdenku na MHD za 120 Kč. Platí 24 hodin, takže s ní stihnete vše, od východu Slunce nad vilou Helenka, přes brunch v Imperialu až po odpoledne v tajemném areálu v Bohnicích. A dojedete na ní i domů – třeba se zastávkou na dobrou večeři.
