Důstojné, elegantní, nadčasové budovy, často se slavným nebo pohnutým příběhem. Do některých se můžeme vydat na prohlídku, jiné si můžeme vychutnat díky kavárně v jejich útrobách. Winternitzova vila, Skleněný palác nebo „Molochov“ jsou navíc skvěle dostupné hromadnou či sdílenou dopravou.

Funkcionalismus byl odpovědí na zdobné (někdy až přezdobené) období secese a art deco. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit praktické, funkční a esteticky příjemné objekty, které by odpovídaly potřebám moderního života. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější – pokud budete chtít, můžete je objet všechny v rámci celodenní „tour“. Pokud byste tak chtěli učinit, vyplatí se vám pořídit si 24hodinovou jízdenku – koupíte ji na pár kliknutí v aplikaci Citymove a zaplatíte jednoduše uloženou platební kartou.

Müllerova vila

Synonymum pražského i českého funkcionalismu. Strohá „krabicovitá“ fasáda se žlutými okenními rámy byla v době svého vzniku (1930) velkým překvapením. Adolf Loos v projektu uplatnil svou koncepci tzv. Raumplanu, prostorové a výškové členění prostoru (a pokojů) podle funkce. Architekt pro vilu navrhl i interiér, nábytek a doplňky, které se zachovaly a v rámci pravidelných prohlídek je můžeme obdivovat dodnes. Vila je veřejnosti přístupná a vstupenky si můžete koupit online na webu Muzea města Prahy.

Vila leží na adrese Nad Hradním vodojemem 14 a nejbližší zastávkou je Ořechovka (tram). Pokud přijedete autem na prohlídku, můžete využít fialovou zónu za 20 Kč/hod přímo v části ulice Nad Hradním vodojemem. Pokud chcete pokračovat třeba do vilové čtvrti na Babu, využijte autobus 216 z blízké stanice Norbertov, který vás doveze přímo na místo (30 minut cesty).
Citymove: Mullerova vila
Müllerova vila

Vilová kolonie na Babě

Čtvrť o 33 vilách různého typu, postavených mezi lety 1932 a 1940. Ve své době se stala synonymem moderního bydlení a díky své jedinečnosti je dnes na seznamu evropského kulturního dědictví. Autorem urbanistického řešení je Pavel Janák a jednotlivé domy navrhli třeba Josef Gočár či Ladislav Žák. Majiteli mnohých zdejších vil byly známé osobnosti první republiky: grafik Ladislav Sutnar, malíř Cyril Bouda, spisovatel Václav Řezáč a další. V dochozí vzdálenosti odsud (v ulici Neherovská 8 na Hanspaulce) pak najdete ještě vilu rodiny Lídy Baarové od Ladislava Žáka.

Naše procházka startuje u autobusové zastávky Matějská (bus 131 a 216). Vyrazte cik-cak ulicemi Matějská, Jarní, Na Ostrohu, Průhledová, Na Babě a nad Paťankou. Přijedete-li autem, využijte nejlevnější parkování za 20 Kč/hod na fialové zóně v ulicích Matějská, U Matěje nebo Nad Lesíkem.
Mapa vilové kolonie na Babě

Skleněný palác

Tak se někdy říká nájemnímu domu, postavenému roku 1937 pro Zemskou banku v Bubenči. Svou přezdívku získal díky fasádě s velkorysými pásy oken, prostřídanými s keramickou fasádou. Ve své době nabízel nadstandardní byty s podlahovým topením, k dispozici byly podzemní garáže, tenisové kurty či rekreační sluneční terasa na střeše. V přízemí domu najdete kultovní kavárnu Mazelab.coffee, kde můžete funkcionalistické prostory v klidu obdivovat u šálku kávy.

Monumentální dům najdete na adrese náměstí Svobody 1, Praha 6. Nejbližší zastávkou je Vítězné náměstí (tram, bus) a Dejvická (metro). Z Baby sem můžete vyrazit také autobusem 131 na zastávku Zelená (800 m pěšky).

Molochov

Tak se pro jeho mohutnost říká dalšímu z ikonických bytových domů této doby. Dostavěn byl roku 1938 podle návrhu architekta Josefa Havlíčka. Jelikož i v tomto případě šlo o luxusní bydlení (našli bychom tu výtahy až do bytů nebo stropní topení), stal se komplex později domovem mnoha prominentních komunistů – mezi nimi byli i reformátor z roku 1968 Čestmír Císař nebo premiér Ladislav Adamec. Právě sem za ním přišli Michal Horáček a Michael Kocáb 19. 11. 1989 vyjednávat o dohodě s opozicí v podobě Občanského fóra a Charty 77.

Bytový kolos zabírá celý blok ulice Milady Horákové s výhledem na Letenskou Pláň. Nejbližší zastávkou je Sparta nebo Korunovační (tram). Od Skleněného paláce sem dojedete přímými linkami 8 a 26.

Bývalá budova Elektrických podniků

Jedna z ikon Prahy 7. Vznikla v roce 1935 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Sloužila jako centrála podniku s 33 000 čtverečními metry moderně vybavených kancelářských prostor. Není tak divu, že po letech chátrání nedávno ožila opět jako sídlo několika agentur s mnoha sty zaměstnanci. Dovnitř se lze podívat pouze, když tu pracujete, navštívit ale můžete obchody v přízemí budovy – třeba řemeslnou pekárnu Zrno Zrnko.

Budovu najdeme na adrese Bubenská 1 a nejbližší zastávkou je Strossmayerovo náměstí (tram) nebo Vltavská (metro, tram). Od Molochova se sem dostanete všemi tramvajemi. Využít můžete také sdílené Rekolo nebo Nextbike – přesnou polohu sdílených kol najdete v Citymove.

Veletržní palác

Najdeme ho jen necelých 10 minut pěšky od Elektrických podniků. Dostavěn byl roku 1928 a sloužil jako prodejní galerie, svého času největší na světě. Za socialismu v něm sídlily podniky jako Tuzex nebo Strojimport a od roku 1976 plní dnešní důstojnou roli galerie. Kromě umění 20. a 21. století můžete v interiéru obdivovat fotogenický průhled skrze velkorysé ochozy nebo si dát něco dobrého v kavárně Kolektor v přízemí, která svým interiérem respektuje funkcionalistický ráz budovy.

Palác najdeme na adrese Dukelských hrdinů 47. Přímo naproti vchodu leží zastávka tramvaje Veletržní Palác.
Citymove: Veletrzni palac
Veletržní palác

Edisonova transformační stanice

Bývalou technickou budovu najdeme v sousedství kostela sv. Jindřicha a Jubilejní synagogy. Postavena byla v roce 1930 pro Elektrické podniky. Možná kolem ní chodíte, ale nikdy jste si jí nevšimli. V tom případě je ten pravý čas to napravit – dnes do budovy totiž můžeme zajít a vychutnat si ji plnými doušky: Kaskádovitá stavba ukrývá stylové kino s kavárnou, o němž jsme psali v článku s tipy na pražská artová kina.

Bývalou technickou stavbu najdeme na adrese Jeruzalémská 2, Praha 1 a nejbližší stanicí je Jindřišská (tram). Pokud sem vyrážíte od Veletržního paláce, můžete využít přímou tramvajovou linku č. 6.

Výstavní síň Mánes

Bývalé sídlo Spolku výtvarných umělců Mánes je funkcionalistickým unikátem: Architekt Otakar Novotný stavbu vyprojektoval na železobetonovém mostě, spojujícím nábřeží se Slovanským ostrovem. Podmínku volně protékajícího proudu Vltavy pod budovou splnil dokonale. Budova vznikla roku 1930 na místě bývalých Šítkovských mlýnů a těsně sousedí se stejnojmennou renesanční věží, s níž tvoří zajímavý kontrast. Kromě výstavy si zde můžete zajít i do restaurace nebo italského zmrzlinářství Grom.

Mánes najdeme na adrese Masarykovo nábřeží 250 a nejbližší zastávkou je Jiráskovo náměstí (tram). Z předchozí zastávky v Jindřišské sem jede přímá linka č. 5.
Citymove: Vystavni sin Manes
Výstavní síň Mánes

Winternitzova vila

Winternitzova vila je druhou vilou architekta Adolfa Loose a v ní také naši „tour“ zakončíme. Autorův rukopis je stejně jako u Müllerovy vily znát v charakteristickém prostorovém členění budovy. Dostavěna byla roku 1932, ale původní majitelé si ji užili jen do roku 1941, kdy byli odvlečeni do koncentračního tábora. Za socialismu zde sídlila škola a po roce 1989 vrátila do rukou potomků původních majitelů. Je otevřena pro veřejnost a lze do ní zajít na prohlídku nebo kulturní akci.

Vilu najdeme na adrese Na Cihlářce 10 a nejbližší zastávky jsou Malvazinky (bus 153) nebo Malvazinky (137). Pokud budete vyrážet s předchozí zastávky u Mánesa, nejlépe se sem dostanete tramvají č. 5 na Anděl a odtud ze zastávky Na Knížecí autobusem 137.
Citymove: Winternitzova vila
Winternitzova vila