Podélné parkování v Praze je někdy trochu bojovka. Nepatříte zrovna mezi ostřílené mazáky, kteří auto napěchují do jakéhokoli volného prostoru, a nalezením volného místa pro vás ta největší práce teprve začíná? Nebojte – máme pro vás pár pravidel a tipů pro podélné parkování, se kterými to zvládnete na jedničku!

Nenechte se podélným parkováním znervóznit – vždy na něj máte dost času. Pokud řidič za vámi troubí nebo posunkuje, je problém především na jeho straně. Vždy ale dbejte na to, abyste směrovým světlem včas ukázali, že hodláte parkovat a samým štěstím, že jste našli volné místo, nezabrzdili někomu přímo před nosem. Pak už stačí jen zachovat klid a řídit se těmito jednoduchými pravidly.

Podélné parkování krok za krokem

1) Volné parkovací místo by mělo být o polovinu delší než vaše auto. Každý máme trochu jiný odhad a prostorové vidění a především pro začátečníky může být těžké odhadnout, zda místo má dostatečnou velikost.

Tip: Pokud vás potká ten „luxus“, že máte na výběr z více parkovacích míst, vyberte si to, před nímž stojí auto podobné tomu vašemu – především, co se týče délky. Takové auto bude skvělou pomůckou, podle které se zarovnáte do „startovací pozice“.

2) Zastavíme zhruba na úrovni automobilu, stojícího před volným místem. Nechte si zhruba metr odstup od zaparkovaného auta – kvůli pohodlnější rotaci a také proto, aby vám v posledních dvou krocích zůstal pohodlný odstup od obrubníku.

Tip: U stejně velkých aut by zrcátka zaparkovaného auta a našeho vozu měla být na stejné úrovni. Pokud je vůz výrazně menší nebo větší, snažíme se zarovnat zadky aut.

3) Volat stočíme „na plný rejd“ směrem k obrubníku (tedy ve většině případů doprava) a pomalu couváme. Auto začne opisovat kružnici kolem vozu před vámi. Zastavíme v momentu, kdy naše vozidlo sevře s obrubníkem úhel 40–45 stupňů.

Tip: Parkovat je třeba vždy po straně jízdního směru, jinak hrozí nepříjemná pokuta. Pouze při podélném parkování v jednosměrce můžete parkovat i po levé straně.

4) Když se střední sloupek (u spolujezdce) našeho auta ocitne na úrovni zadku před námi zaparkovaného vozu, otočíme volant o otáčku a půl doleva (do polohy „rovně“ – pomůckou může být tvar volantu i znak automobilky) a couváme.

Tip: Zde vám pomůže, když si nastavíte zpětné zrcátko u spolujezdce (sklopit dolů) tak, abyste viděli obrubník a zadní kolo svého vozu.

5) Pokračujeme až do chvíle, kdy přední sloupek spolujezdce našeho auta mine zadní část vozidla před námi a zadek našeho vozu je zhruba 30 cm od obrubníku. Pak dáme „plný rejd“ doleva a auto tak zarovnáme s krajnicí. Pak už auto jen srovnáme – zajedeme co nejblíže autu za námi, srovnáme volant (případně lehce, s citem, natočíme doprava) a popojedeme dopředu.

Jak podélně parkovat

Pár dalších tipů pro podélné parkování

Couvejte bezpečně. Při parkování couvejte pomalu a rychlost regulujte pouze spojkou. Pravou nohu mějte připravenou nad brzdou, nikoli nad plynem. Když vám to při parkování „chcípne“, nic se nestane – mnohem horší je zpanikařit, přidat plyn a „ťuknout“ auto za vámi.

Co když to nejde? Pokud hned při prvním stočení volantu vidíte, že jste si špatně najeli, nesnažte se to napravit složitým cukáním. Prostě vyjeďte zpět na úroveň auta před vámi, svůj vůz znovu vědomě zarovnejte a začněte „od píky“. Pokud se vám nedaří na místo správně zajet, může být příliš malé, ale možná je to také ve vaší hlavě – někdy pomůže odjet a zkusit to v klidu na jiném místě o kus dál.

Nepůjde to lépe popředu? Ne – při couvání se bod otáčení automobilu nachází přibližně v ose zadních kol. Na celý manévr pak při couvání postačí mnohem méně prostoru než v případě podélného parkování jízdou vpřed, které je vhodné využít pouze v případě, že je parkovací místo opravdu velké (zhruba v délce dvou vašich aut).

Citymove: podélné parkování

Trénovat není ostuda

Teorii znají mnozí z nás, ale perfektně zaparkovat na první pokus, to znamená mít dobrý odhad, nenechat se zmást velikostí auta před volným místem nebo zakřivením vozovky. To všechno nejlépe natrénujeme přímo v reálném prostředí a ideálně s někým, kdo parkování zvládá levou zadní a umí poradit.

S kým parkovat? Rozhodně s někým, kdo zbytečně nepanikaří a umí vysvětlit, jak na to. Pokud neznáte nikoho, kdo má dostatek trpělivosti, nebojte se oslovit odborníka – kondiční lekce nabízí každá autoškola (v Praze třeba autoškola NOBE nebo Hele Autoškola Karlín). Svěřit se ale můžete i profíkům ze speciálních projektů (nejen) pro ženy, jako třeba Vyjezdi.se, Jedu sama nebo Drž volant.

Kde trénovat? Spousta autoškol se soustředí na výuku bezpečné jízdy a znalost pravidel a tipy a triky k podélnému parkování se odbydou na konci poslední hodiny. Problém pak mohou mít nejen začátečníci, ale i lidé, kteří dlouho neřídili nebo třeba žijí na místě, které je nenutí parkovat podélně. Natrénovat tuto dovednost můžete na jakémkoli volném parkovišti s kuželi, které zakoupíte třeba v prodejně se sportovními potřebami. Když získáte cvik, přesuňte se do klidné ulice, trénovat parkování v „přirozeném prostředí“. Vhodné jsou paradoxně i dvouproudé ulice (v Praze např. Podolské nábřeží), kde vás ostatní v pohodě objedou, a vy se nebudete zbytečně stresovat, že někoho zdržujete.