1. Těžká noha na plynu: Úseková měření a tunelové pasti
Překročení rychlosti je dlouhodobě nejčastějším prohřeškem na českých silnicích a Praha v tomto ohledu drží prim. Zatímco na dálnici se drobná odchylka občas ztratí, v hlavním městě vás technika okamžitě odhalí. Praha je totiž protkaná desítkami úsekových radarů.
Řidiči nejčastěji chybují na Městském okruhu, Jižní spojce a v tunelových komplexech (Blanka, Strahovský tunel). Typickým scénářem je zrychlení při výjezdu z tunelu nebo přehlédnutí proměnlivého dopravního značení, které kvůli smogu nebo nehodě snižuje rychlost z 80 km/h na 50 km/h.
Riziko: Kamery úsekového měření zaznamenají váš čas vjezdu a výjezdu. Výsledná průměrná rychlost se spočítá automaticky a systém rovnou posílá podnět k přestupku na příslušný úřad.
2. Mobil v ruce: Fenomén pražských kolon
Popojíždění v ranní špičce na magistrále přímo svádí k tomu, abyste zkontrolovali e-maily, odepsali na zprávu nebo si pustili jiný podcast. Jenže stačí vteřina nepozornosti, auto před vámi nečekaně zabrzdí a nehoda je na světě.
Držení telefonu nebo jiného hovorového zařízení za volantem je v Praze na denním pořádku. Policie se na tento nešvar zaměřuje stále častěji – ať už pomocí civilních vozů, nebo ze zvýšených pozic v policejních dodávkách, odkud vidí řidičům přímo do klína.
Pozor na změnu: Nová legislativa zpřísnila tresty za telefonování. Dnes za tento zdánlivě drobný prohřešek dostanete na místě citelnou pokutu a rovnou 4 body do karty řidiče.
3. Kreativní parkování: Modré zóny, přechody a křižovatky
Najít volné místo v centru Prahy nebo na přeplněných sídlištích je disciplína pro silné nátury. Zoufalství řidičů často vede k tomu, že auto nechají tam, kde prostě fyzicky stojí – bez ohledu na předpisy.
Mezi nejčastější prohřešky patří:
- Parkování v modrých zónách bez platného oprávnění či platby.
- Stání ve vzdálenosti menší než 5 metrů od křižovatky nebo přechodu pro chodce (tím fatálně cloníte ve výhledu ostatním).
- Zastavení na místech vyhrazených pro zásobování nebo invalidy.
V Praze navíc funguje automatický monitorovací systém. Bílá auta s kamerami na střeše projíždějí ulice a skenují registrační značky. Pokud nemáte zaplaceno, pokuta vás nemine, i když u auta nikdo nestojí.
Jak z toho ven: Pokud potřebujete v Praze zaparkovat, nemusíte riskovat pokutu ani zmateně hledat parkovací automaty. V aplikaci Citymove hned na mapě vidíte, v jaké zóně se nacházíte, kolik parkování stojí a platbu vyřídíte bezpečně na pár kliknutí přímo z telefonu.
4. Tramvaj má přednost. Téměř vždycky
Pražská tramvajová síť je obrovská a tramvaj má v provozu specifické postavení. Mnoho řidičů, kteří do Prahy přijíždějí z měst bez tramvajové dopravy, vůbec netuší, jak se k tramvajím chovat.
Největší chyby se stávají při odbočování vlevo přes tramvajový pás. Pokud odbočujete vlevo a tramvaj jede souběžně s vámi ve stejném směru (nebo jede v protisměru), musíte jí dát přednost. Tramvaj má přednost také v situaci, kdy vy i ona máte zelenou a tramvaj odbočuje a kříží vaši dráhu.
Pamatujte také na to, že na přechodu pro chodce má chodec přednost před autem, ale tramvaj má před chodcem vždy přednost. Pokud tedy tramvaj pouští chodce, vy musíte zastavit také, abyste chodce neohrozili.
5. Jízda ve vyhrazených pruzích pro autobusy a taxi
Žluté nápisy BUS, TAXI a symboly cyklistů na asfaltu jasně vymezují pruhy, které slouží k urychlení veřejné dopravy a záchranářů. Když stojíte v koloně a pravý pruh zeje prázdnotou, pokušení do něj vjet je obrovské.
Řidiči však často přehlížejí dodatkové tabulky. Některé vyhrazené pruhy platí nonstop, jiné jen v ranních a odpoledních špičkách (např. od 6:00 do 10:00 a od 14:00 do 18:00). Pokud do pruhu vjedete mimo povolenou dobu, riskujete pokutu. Městská policie i kamery Dopravního podniku tato místa velmi přísně hlídají.
6. Ignorování pravidla zipu (střídavého řazení)
Praha je plná silničních zúžení kvůli neustálým opravám a rekonstrukcím. Správné uplatnění pravidla zipu by zajistilo, že kolona bude plynule odsejpat. Realita? Naprostý chaos.
Řidiči dělají dvě zásadní chyby:
- Řadí se příliš brzy: Jakmile uvidí značku upozorňující na zúžení za 500 metrů, okamžitě se tlačí do průběžného pruhu. Tím kolonu uměle prodlužují.
- Nepouštějí řidiče na konci pruhu: Řidiči v průběžném pruhu berou ty, kteří jedou až na konec končícího pruhu, jako „předbíhače“ a schválně jim blokují cestu.
Pravidlo mluví jasně: Řidiči v průběžném pruhu jsou povinni pustit jedno vozidlo z končícího pruhu až těsně před místem zúžení. Zipuje se vždy v poměru 1:1.
7. Blinkry jako nedostatkové zboží
Znamení o změně směru jízdy slouží k tomu, aby ostatní věděli, co se chystáte udělat. V rychlém pražském provozu je včasné bliknutí klíčové. Přesto mnoho řidičů blinkry ignoruje, nebo je zapíná až ve chvíli, kdy už točí volantem.
Dva nejčastější prohřešky s blinkry v Praze:
- Přejíždění z pruhu do pruhu na víceproudých silnicích (např. magistrála): Řidiči se prostě „vejdou“ do mezery bez blikání, čímž nutí ostatní prudce brzdit.
- Kruhové objezdy: Na kruhovém objezdu (např. na Vítězném náměstí na Kulaťáku) se bliká pouze při výjezdu. Při vjezdu na kruhový objezd se nebliká. Mnoho řidičů to dělá přesně naopak.
8. „Oranžová“ na semaforu jako výzva k akceleraci
Žluté (lidově oranžové) světlo na semaforu znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před křižovatkou. Jet na žlutou smíte pouze v případě, že jste tak blízko, že byste nestihli bezpečně zastavit bez prudkého brzdění.
V Praze se však žlutá barva často vykládá jako povel: „Sešlápni plyn, ještě to stihneš.“ Výsledkem je, že do křižovatky vjíždějí auta ve chvíli, kdy už na druhém konci naskakuje zelená pro chodce nebo kolmý směr. Tím vznikají ty nejnebezpečnější boční srážky. Mnoho pražských křižovatek je navíc vybaveno kamerami na jízdu na červenou, které nekompromisně fotí každého opozdilce.
9. Nedodržování bezpečné vzdálenosti (tzv. lepení se na kufr)
V husté městské dopravě má spousta řidičů pocit, že když nechají mezi sebou a autem před nimi mezeru delší než tři metry, okamžitě jim do ní někdo vjede. Proto jezdí takzvaně „na nárazníku“.
Jenže fyziku neošálíte. Reakční doba průměrného řidiče je přibližně jedna sekunda. Za tu dobu auto při rychlosti 50 km/h ujede necelých 14 metrů, než vůbec stihnete položit nohu na brzdu. Nedodržení bezpečné vzdálenosti je hlavní příčinou hromadných nehod v pražských tunelech, kde pak kvůli jednomu „nedobrzdění“ stojí půlka města.
10. Ohrožení chodců na přechodu
Chodci v Praze spoléhají na to, že je řidiči na přechodech pustí. A legislativa jim dává silnou oporu. Řidič nesmí chodce na přechodu ohrozit ani omezit.
Nejhorší a extrémně nebezpečný přestupek se stává na víceproudých silnicích v obytných zónách. Pokud auto v pravém pruhu zastaví před přechodem, aby pustilo chodce, řidič v levém pruhu je povinen zastavit také. Bohužel se stále stává, že druhý řidič přechod ignoruje, auto jedoucí vedle něj přehlédne a chodce na přechodu srazí.
Pražský provoz vyžaduje klidnou hlavu, maximální soustředění a ohleduplnost k ostatním. Většině pokut a zbytečného stresu se dá předejít tím, že přestanete spěchat a začnete více vnímat své okolí – ať už jde o svislé dopravní značky, semafory nebo pohyb chodců a tramvají.
Přehled přestupků, bodů a pokut naleznete zde.
Pokud se chcete vyhnout alespoň jednomu z nejčastějších problémů – tedy stresu ze zón placeného stání a složitému papírování – může vám plánování a pohyb po Praze výrazně usnadnit aplikace Citymove. Pomůže vám najít ideální místo, přehledně zobrazí ceny a parkovné v něm vyřešíte elegantně a bez rizika, že vás vyfotí monitorovací vůz.
