Do Prahy přivedla císaře touha vzdálit se mocichtivému příbuzenstvu a intrikám, ale taky hrozícímu ohrožení ze strany tureckých vojsk. Rudolfinská Praha byla centrem soudobé vědy, umění, ale i zábavy, která byla pro Rudolfa středobodem života. Pojďte se s námi vydat po stopách výstředního panovníka.

Začneme trochu netradičně, mimo renesanční památky v centru Prahy. Parku Stromovka se dodnes někdy říká Královská obora a přilehlému ostrovu Císařský. Není divu – za Rudolfa II. zde byla mnohem divočejší příroda a spousta zvířat, která si císař nechával dopravovat z dalekých krajin – včetně třeba sobů, losů, bizonů nebo dokonce praturů. A právě pro ně vzniklo unikátní vodní dílo pod letenským kopcem.

Rudolfova štola

„Aby zvěř měla čistou a proudící vodu.“ Tak odůvodnil Rudolf II. nákladnou stavbu, kterou přesně před 430 lety dokončili zkušení kutnohorští horníci. Kilometrová stavba přiváděla vodu do rybníku ve Stromovce, který byl dříve napájen pouze dešťovou vodou. Dnes je původní rybník zrušen, štola ale zavlažuje Stromovku stále. Do štoly není běžně umožněn vstup, ale můžeme do ní nahlédnout třeba prostřednictvím tohoto dokumentárního videa.

Na povrchu pak najdeme další „indicie“: Poblíž Šlechtovy restaurace ve Stromovce najdeme vodárenský domek a vstupní portál do štoly označený písmenem „R“ s korunkou. Když se pak vydáme ulicemi Čechova a Nad Štolou, najdeme výduch větrací šachty (Čechova 16), upravený roku 1906, na další narazíme v Letenských sadech u tenisové haly. Na nábřeží mezi Čechovým a Štefánikovým mostem pak stojí domek s odběrným zařízením, který uvidíme i z vyhlídky v parku.

Dostupnost: Do Stromovky se dostanete tramvají na zastávku Výstaviště, případně Letenské náměstí. Kousek je to také od metra Nádraží Holešovice. Výhodné parkování (třeba na celý výletní den) najdete v ulici Za Elektrárnou (20 Kč/hod). Parkovat zde můžete až 22 hodin v kuse.

Severozápadní křídlo Hradu

A z Letné už se můžeme vydat pěšky na Hrad… Pro účely svých rozsáhlých sbírek umění, kuriozit i společenských akcí, které tak rád pořádal, nechal Rudolf II. přestavět celou severozápadní část hradního areálu. Vznikla tak třeba Císařská konírna, na svou dobu ceněná a velkolepá stavba tohoto typu, která dnes slouží k výstavním účelům a sousedící budova tzv. Nového královského paláce, v níž se dnes nachází Kancelář prezidenta republiky, ale také dva další významné prostory:

Španělský sál a sousedící Rudolfova galerie vznikly jako prostory pro císařovu velkolepou sbírku umění a kuriozit. Název sálu je prozaický – není odvozen od španělského dvora, z něhož pocházela Rudolfova matka Marie Španělská, ale od vzácného plemene španělských koní, které císař choval v konírnách pod sálem. Španělský sál je uzavřen pro veřejnost, ale můžeme ho navštívit v rámci dnů otevřených dveří, které Hrad pořádá nejčastěji 28. října, začátkem prosince, nebo začátkem května.

Obrazárna Pražského hradu je domovem sbírek umění – bohužel z většiny ne těch Rudolfových. Ty stihli už na sklonku jeho života rozebrat jeho příbuzní, největší ztráty ale napáchal vpád švédských vojsk: Četná díla nejslavnějších renesančních mistrů rozkradli a velkou část darovali královně Kristině. Přesto zde ale mají obrazy rudolfinských mistrů a díla ze sbírek císaře Rudolfa II. vlastní prostor – především díky tomu, že je některá díla podařilo v 90. letech zakoupit zpět. Obrazárnu můžeme navštívit osobně, nebo do ní nahlédnout v rámci virtuální prohlídky.

Dostupnost: Pokud jste nepřišli pěšky, dorazte tramvají do zastávky Pražský hrad. Kousek pěšky je to i z metra Hradčanská, případně Malostranská (odtud ale budete muset vyjít schody). Nejvýhodnější parkování poblíž Hradu najdete v okolí Písecké brány (50 Kč/hod).

Královská hrobka

Nové důstojné místo odpočinku pro významné české krále nechal vybudovat právě Rudolf II. Také s vidinou toho, že zde jednou po boku Karla IV. nebo Jiřího z Poděbrad sám spočine. Hrobka se nachází v podzemí pod katedrálou sv. Víta a od letoška ji můžeme opět navštívit – v rámci předem objednaných prohlídek s průvodcem, které lze rezervovat online na webu Správy Pražského hradu. S odkazem císaře v podobě jeho ostatků v původní cínové tumbě se tak v magickém prostoru můžeme setkat téměř tváří v tvář.

Císařův lékař a alchymisté

Zlatá ulička a Nový svět jsou některé z lokalit, kde v domech s vysokými komíny pobývali četní alchymisté, snažící se vykřesat kámen mudrců, namíchat nápoj mládí a objevit další „svaté grály“ té doby. Další významní alchymisté pak pobývali v podhradí na Malé Straně. Třeba v domě U osla v kolébce (Jánský vršek 8) pobýval Edward Kelley, který údajně dokázal vyrobit zlato ze rtuti.

Císařovým lékařem byl Tadeáš Hájek z Hájku, rovněž alchymista, jehož výzkum k objevení svého druhu také „kamene mudrců“ přinesl ovoce, které můžeme ocenit i my: Je autorem popisu technologie vaření piva, jež je respektována až dodnes. Hájek bydlel v domě U červeného srdce na dnešní adrese U Lužického semináře 38. Tak tudy cestou z Hradu nezapomeňte projít…

Dostupnost: Na Malou Stranu se nejlépe dostanete ze stanice Malostranská (metro, tram) a na Nový Svět je to nejblíže z Brusnice nebo Pohořelce (tram). A pozor, v nedalekých ulicích Dělostřelecká a Na Ořechovce najdete fialovou zónu se sazbou 10 Kč/hod.

Tip: Rudolfa II byl také obdivovatelem židovské mystika a kultura. Byl současníkem rabiho Löwa, stvořitele bájného Golema, který odpočívá na Starém židovském hřbitově, o němž se dočtete v našem článku o zajímavých židovských památkách.

Zobák z Národního muzea

A na závěr jedna kuriozita. Touha poznávat vzdálené (a v té době tajemné) kultury se projevovala třeba i v tom, že výstřední císař choval exotická zvířata, která v té době působila jako z jiného světa. Na Hradě nechal vybudovat vytápěné pavilony pro lvy, choval levharty, gepardy, antilopy, plameňáky a dokonce orangutany. Součástí jeho zvěřince byl i dnes již dávno vyhynulý pták dronte mauricijský neboli blboun nejapný. A právě ostatky tohoto ptáka z císařova zvěřince, konkrétně zobák, se nachází ve sbírkách Národního muzea.